Mathias Deneux

Sólista Baletu Národního divadla

 

Narodil se v roce 1988 ve Francii. V letech 1997 až 2002 studoval na škole Ballet du Nord (P. Minam Borier) a mezi roky 2002 a 2006 se na dráhu profesionálního tanečníka připravoval na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse de Paris (D. Agésilas), kde absolvoval klasický balet a herectví. Zdokonaloval se v různých stylech: klasickém baletu (S. Soloviev, C. Atanassoff), pas de deux, současném tanci, též ve vlastní tvorbě a improvizaci, jazzu, charakterním tanci atd. V roce 2006 získal bakalářský titul v oboru literatura a umění. V roce 2007 působil v Junior Ballet Biarritz (umělecký šéf Thierry Malandain), v roce 2008 ve West Australian Ballet v Perthu (umělecký šéf Ivan Cavallari). Roku 2010 se stal členem Baletu Národního divadla v Praze a o čtyři roky později zde byl jmenován sólistou. 

Účinkoval v mnoha různých baletech, například Svěcení jara, Sólo pro tři, Chvění, Bolero (Petr Zuska), Don Quijote, Giselle, Theme and Variations (George Balanchine), Čarodějův učeň, Malá mořská víla (Jan Kodet), 7. symfonie (Uwe Scholz), Louskáček (Ivan Cavallari), Sněhová královna (Michael Corder), Favoritita (José Martinez), Napoli (August Bournonville) nebo Études (Harald Lander).

Mathias Deneux projevil velké nadání v charakterních nebo výrazných rolích, k nimž patří Gremio ve Zkrocení zlé ženy (John Cranko), Carabosse v Šípkové Růžence (Javier Torres), Organizátor v Popelce (Jean-Christophe Maillot), Ďábel v baletu Louskáček – Vánoční příběh (Youri Vàmos), Merkucio v Romeovi a Julii (Petr Zuska) nebo Alain v Marné opatrnosti (Frederick Ashton).

S jistotou a přirozeností ztvárňuje moderní repertoár, tančil například v baletech Rooster (Christopher Bruce), In the Middle Somewhat Elevated (William Forsythe), Decadance (Ohad Naharin) nebo Reflections on the Fate of Human Forms (Jacopo Godani).

Účinkoval rovněž v dílech J. Kyliána, A. Ekmana, V. Konvalinky, Š. Pechara, R. Poklitaru, K. Greveho, A. Cerruda, J. Pokorného, N. Weirové a dalších.